Telepředsádky pro Fuji S602Zoom - 14.08.03
Hodnota zoomu, stejně tak jako rozlišení snímače DF, patří mezi vlastnosti, kterých nemá nikdy nikdo dost. A tak čím větší zoom má Váš fotoaparát, tím výkonnější předsádku budete chtít posléze dokoupit. Zde vám proto nabízíme krátké srovnání Olympus TCON-17 a Raynox DCR1800 ve spojení s Fuji S602Zoom.
Člověk je veskrze líný tvor, a tak než by se pro něco natáhl, vymyslí raději rafinovaný způsob, jak si to přiblížit jinak. V oblasti fotografie se tento fenomén projevuje tak, že fotograf si s sebou na výpravy bere veliký batoh jehož obsah je tvořen převážně spoustou přibližovacích (no tedy vlastně zvětšovacích skel), a to jen proto, aby mohl vše fotit z velké dálky a nemusel nikam chodit :-). Většina uživatelů digitálních fotoaparátů se proto po jeho zakoupení začne až podezřele brzy shánět po nějaké té telepředsádce a tak se po několik týdnů zaobírá šílenou myšlenkou - která je ta pravá.
Nedávno jsem si i já ze své lenosti koupil podobné zvětšovací sklo, abych měl rovněž co tahat v batůžku, a sice telepředsádku Olympus TCON-17 se zvětšovacím faktorem (jak už název napovídá) 1.7x a tak Vám teď nabízím její drobný test. Aby byl test ještě o něco zajímavější, půjčil jsem si od svého bratříčka (provolejme mu třikrát hurá) jeho telepředsádku Raynox DCR1800 (1.8x) a strávil jsem půl dne na louce před mlýnem se svou Fuji S602Zoom a fotil dvě docela obyčejná okna. A co jsem tedy zjistil?
Celkový vzhled
Obě předsádky jsou bohužel vyrobeny z plastu (tedy pouze jejich kryt, nikoliv čočky), což mě sice mrzí, ale na druhou stranu jsou alespoň lehčí. Jak je vidět na následujících obrázcích, Olympus je výrazně větší, a to ve všech rozměrech. Má rovněž větší čočky což může (ale nemusí) být plus. Není divu, že je opatřen i větším zadním závitem (55 mm) oproti Raynoxu (52 mm), takže na zmíněný fotoaparát jsem pro Raynox musel použít redukční kroužek. Bohužel Olympus nemá přední závit, čímž odpadá možnost použití předních filtrů. U Raynoxe lze použít filtry se závitem 72 mm. Celkovým provedením na mě působí Raynox lépe a mnohem bytelněji.
Předsádky Raynox (levá), Olympus (pravá) a Olympus na Fuji S602Z.
Zoom
Nyní již k tomu, co asi všecky zajímá nejvíce. Na následujících obrázcích je nejprve nejširší a nejužší obraz pořízený samotným fotoaparátem, tedy ekv. ohniskovou vzdáleností 35 mm, resp. 210 mm. Na širokoúhlém záběru jsou barevně označeny oblasti, odpovídající vlastnímu zoomu fotoaparátu (6x) a oběma předsádkám. Na dalších snímcích je pak ukázka nejužšího záběru (full tele) pro obě předsádky. Z obrázků je patrno, že v tomto směru jsou rozdíly zanedbatelné. Co se týče nejkratší použitelné ohniskové vzdálenosti bez vinětace, je situace rovněž stejná. Výsledná fotografie je pak prakticky totožná s fotografií pořízenou s maximálním zoomem bez předsádky, takže rozsah plynně navazuje na vlastní fotoaparát. (Rozdíly v kompozici obrázků jsou dány pouze nedostatečnou stabilitou stativu během testu.)
Wide a tele pro samotný fotoaparát bez předsádek.
Maximální zoom pro Raynox a Olympus.
Minimální zoom pro Raynox a Olympus (tak aby nedocházelo k vinětaci)
Kvalita fotek
Zde je situace již zcela odlišná. Na fotografiích pořízených předsádkou Raynox je patrné značné rozostření obrazu směrem k okrajům, zatímco u předsádky Olympus je obraz proostřený rovnoměrně. U obou snímků je zároveň vidět tzv. poduškové zkreslení, a to ve velké míře.
Výřez krajní oblasti fotografie.
Dalším často skloňovaným pojmem v této oblasti je chromatická vada. Z následujících obrázků je vidět, že se projevuje u obou testovaných předsádek, ale i zde je situace o něco horší v případě Raynoxe.
Ukázka chromatické vady.
